Farní úřad

Kontakt P. Petr Knapek Sokolovská 9, 747 33 Oldřišov tel.: 704 824 803 mail: kk.petr@seznam.cz

Své záležitosti si můžete vyřídit od pondělí do pátku. Pokud mě nezastihnete přes den, přijďte po večerní mši svaté – rozpis je na vývěsce u fary.
Křest dítěte – vyřizují rodiče dítěte co nejdříve. Přineste prosím s sebou rodný list dítěte a svůj oddací list.
Sňatek – termín svatby je potřeba si rezervovat již v lednu. Je třeba přinést občanské průkazy, rodné listy a nově potvrzení o křtu.

P. Petr Knapek, farář v Oldřišově                              

Z historie oldřišovské farnosti 

Historie farní správy v Oldřišově sahá hluboko do středověku a je spojena s významnými církevními institucemi i politickými zvraty:

• Éra premonstrátů (1234–1500): První písemná zmínka o Oldřišovu z roku 1234 dokládá, že panství patřilo klášteru v Hradisku u Olomouce. V obci sídlilo proboštství, které bylo na klášteře správně závislé, a úřad probošta byl obvykle spojen s funkcí místního faráře. Prvním doloženým proboštem byl v letech 1377–1386 Petr Lysek.
• Období reformace (1583–1626): Od konce 16. století v obci působili evangeličtí kazatelé. V této době byl původní oltář prodán a nahrazen novým s motivy Poslední večeře Páně a Ukřižování.
• Obnova katolické fary a rekatolizace: Katolickou správu obnovil v roce 1659 hrabě Jiří Štěpán z Vrbna, který nechal evangelickou modlitebnu přestavět na katolický kostel. Prvním farářem po tomto období se stal v roce 1674 Jiří František Pullas. V té době žilo v obci přibližně 300 katolíků a 30 protestantů.
• Období Kulturkampfu (1875): Během politicko-náboženského boje v Prusku byl oldřišovský kněz Jan Malík v roce 1875 na devět měsíců uvězněn v Ratiboři, protože odmítal uposlechnout státní nařízení omezující církev. Fara pak zůstala neobsazená a duchovní správu zajišťovali kněží z okolních obcí (např. Bolatic či Štěpánkovic).
• V roce 1801 byla zásluhou faráře Onuphria Grötschela postavena současná fara s hospodářskými objekty (stodola, sýpka, konírna)

Významné osobnosti farnosti

• Cyprián Lelek (působil zde 1839): Buditel, autor úspěšného slabikáře pro moravské školy a slezské vlastivědy, který byl aktivní i v politice.

• Jakub Restel (1889–1912): Velmi aktivní farář, který spoluzaložil v obci záložnu, dělnické spolky a nechal rozšířit kostel. Byl také jedním z přispěvatelů česky psaného týdeníku Katolické noviny.

• Konrád Baránek (1941–1972): Rodák z Kobeřic, vedl farnost v nejtěžších letech války a má největší zásluhu na poválečné obnově zničeného chrámu.